Zlaté vzpomínky na Itálii

Sláva nazdar výletu...

V Itálii bylo krásně! Děkujeme všem, že jste nám drželi palce:-) Musíme říct, že jste asi opravdu hodně mačkali, protože vyšlo počasí, ubytování, zpívání, zkrátka všechno.

Pro mnohé z nás to byl první festival za hranicemi České republiky. Rozhodli jsme se proto, že si festival pořádně užijeme. A výsledek? Přátelé, byli jsme nejlepší český sbor na festivalu a získali jsme DVĚ ZLATÁ PÁSMA!!! To všechno za třetí místo ve folklórní kategorii a druhé místo v kategorii Duchovní hudba!!! JO! No a když jsme pomalu vydýchávali ten úspěch, ozvalo se z pódia komolenou italskou angličtinou, že nejlepším sbormistrem v kategorii dětských sborů se stává Lea Šebešová! Naše Lea! Co vám máme povídat, oslavy nebraly konce a na obě naše sbormistryně, Leu i Zuzku, jsme byli nesmírně hrdí. Stejně jako ony na nás. Zkrátka a dobře, náramně jsme si to tam užili a už se těšíme zase na nějaký ten festival.

Vzhledem k tomu, že jsme s sebou měli všichni fotoaparáty a kamery, nabízíme vám tentokrát více obrazu a málo slov. Aneb, fotoreportáž:

Tak to je ona, Riva del Garda	Naše řidička úspěšně zaparkovala...	...a my jsme mohli vyrazit na procházku městem...	...plným parků...	...a lodiček.
Malebná zákoutí...	...skýtala malebné obchůdky, které jsme úspěšně drancovali.	Vidíte ten krásný strom? Tak za ním je náš hostel!	Po městě jezdil turistický vláček.	První večer byl slavnostní průvod městem. Zúčastnily se ho všechny sbory, ale nejvíc byli suverénně slyšet Češi. A vysoký jaalooveeeec...
Lidé nám mávali, strážníci zastavovali dopravu. Zkrátka, všichni věděli, že se tu něco děje.	Zkoušeli jsme, kde se dalo. V konferenčním sále...	...i v takovémto pidisálku.	...a pak jsme se přestrojili do koncertního a jelo se naostro.	Podívejte se, jak nám to sluší!
Piknik na břehu Lago di Garda...	...mezi kachnami...	...rybami...	...a kamínky.	Vítejte v kadeřnickém salónu "U selky"!
Váňo, Váňo, Ivane...	...podívej ty se na mě!	Až já budu velká, bude ze mě selka!	A to jsme my, nejkrásnější holky na světě, Češky!!!	Na pódiu nám to neuvěřitelně slušelo, porotci se usmívali a ťukali si tužkou do rytmu.
Konkurence dorazila až z Číny a svůdně nakrucovala ramínka.	Na řadu přišly i odvážnější pózy.	Švédský lidový tanec...	...aneb SASANKY.	Norky předvedly náherné vystoupení plné krásných melodií.
Další švédský sbor, kterému v kategorii Jazz aplaudovali všichni ve stoje.	Němci se snažili, ale proti Švédům šanci neměli.	Přátelé z Brna	Jedním ze zlatých hřebů byla návštěva pravé pizzerie. Pizza byla výborná!	Ale jako fakt!
Nad městem se tyčily dva objekty. Pevnost a kostelíček (na fotce je to ten malý výčnělek ze skály uprostřed)	Oba dva objekty jsme nemilosrdně dobyli! Zde jsou sasanky na pevnosti.	Rozdělili jsme se na pevnostní skupinu (na fotce) a vrcholovou skupinu (toho času na cestě ke kostelíčku)	Vrcholové skupině se otevíraly nádherné výhledy na město.	A jsme nahoře! V této chvíli máme za sebou téměř dvě Eiffelovky.
Vrcholová skupina...	...zanechala v kostelíku...	...věčný odkaz.	Kostel San Giuseppe (hlavní dějiště většiny koncertů) vypadal tak trochu jako věž Mordoru. A pokud se vám zdá, že hned vedle je fotbalové hřiště, tak se nemýlíte. Inu, i katolík si občas potřebuje do něčeho kopnout.	Slunce vyházející za kostelem vrhalo dovnitř nádherné světlo.
Socha Ježíše v kostele jakoby občas vyjadřovala naše pocity z některých sborů.	A JE TO TADY! PRAŽSKÁ KANTILÉNA ZÍSKÁVÁ ZLATÉ PÁSMO!!!!	A LEA ŠEBEŠOVÁ (v italském originále Lía Žebežova) SE STÁVÁ NEJLEPŠÍM SBORMISTREM V KATEGORII DĚTSKÝCH SBORŮ!!!!	Zlatá Pražská kantiléna v modrém.	Zlatá pražská kantiléna v modrém před kostelem.
Toto je rivadelgardský kongresový palác, kde jsme také zkoušeli.	Cesta zpět do Čech začala na lodi...	...a byla to fakt zábava!	Připlouváme do Malcesine...	...malebného městečka s krásnými ulicemi...
...a starou lodí v přístavu.	Pražská kantiléna a italská palma.	Schody do nebe.	A teď hádejte, které okno do řady nepatří?	Fontána pro Zuzanu Drtinovou
A další fontána. Jsme ve Veroně...	...a pohled do těchto krásně ozdobených oken nám nezkazil ani lehký italský deštík.	Arénu jsme navštívit bohužel nemohli (bylo zavřeno), tak jsme si alespoň spravili chuť...	... na výstavě balkónů. Typ "Poschoďový".	Typ "Průchoďák" čili "Pavlač".
Typ "Samotka".	Typ "Julie".	Hele, že je kamennej?	Není!	Ale tenhle už jo!

Tato italská kniha vzkazů nám dělala radost už během pobytu a díky ní jste mohli být u všech našich úspěchů. Děkujeme za vzkazy:-)